Ještě ke kauze EU versus lid švýcarský

Mozaiku názorů, hodnotících výsledky referenda "proti masové imigraci"ve Švýcarsku, je třeba doplnit ještě o postoje lidí, tak říkajíc od zdroje.

V rozhovoru švýcarského servru swissinfo.ch s profesorem Vlkem Linderem je možné najít mnohá vysvětlení k otázkám přímé (polopřímé) demokracie, fungování EU, řešení imigrace ve Švýcarsku aj. Jakákoliv jednostranná hodnocení těchto otázek nemohou být seriozní, pokud je neposuzujeme z více pohledů.

K reakcím, které vyšly tady na blogu, jako třeba zde: Švýcarské referendum, EU a my, nebo zde EU vydírá Švýcary. Vadí jí plebiscitní rozhodování občanů a ještě i ZDE, přidávám k tématu odkaz na velmi důležitou analýzu od historika švýcarského původu Adrian Portmanna: Už vás nechceme aneb Helvetská noční můra

Mým skromným příspěvkem je potom překlad článku ze švýcarských stránek swissinfo.ch

Švýcaři se brání proevropské politice

Politika Evropské unie je v první řadě "politika elity", se značným demokratickým deficitem. Švýcarští voliči mají ale demokratické prostředky k obraně proti "Evropeizaci" (europisation) - prostředky, které použili 9. února, říká expert.

Schválení iniciativy "proti masové imigraci" rozdělilo lidi na obou stranách hranice se Švýcarskem. Některé reakce obviňují Švýcary z cherry pickingu (potlačování důkazů) a populismu, jiné jim poblahopřály.

 Byl 9.2.2014, dobrý nebo špatný den pro přímou demokracii?

Pro profesora Vlka Lindera, bývalého ředitele Institutu pro politické vědy na univerzitě v Bernu, je každý den, kdy mají v politice švýcarští voliči poslední slovo, dobrým dnem.

swissinfo.ch: Mnoho cizinců nám závidí přímou demokracii. Hlas lidu v sousedních zemích ukázal, že lidé Švýcarsku gratulovali. Jste jako Švýcar, hrdý na tento potlesk?

Vlk Linder: Lidská práva byla vždy opozičními právy, a to zejména proti vládě a v případě vnitřních politických záležitostí. Dnes se politika stala internacionalizovanou: domácí a zahraniční politiku již nelze jasně oddělit. Švýcarští voliči poznali zcela nový typ přímé demokracie. Mohou odporovat procesu globalizace nebo Europeizace.

Toto není možné v žádné jiné zemi v Evropě. A protože politika EU je především politikou elit se značným demokratickým deficitem, nepřekvapuje mě, že lidé z jiných zemí Švýcarsku gratulují.

swissinfo.ch: Navzdory tomu v jiných zemích se nedaří, aby přijaly náš systém. Proč je tomu tak?

WL: Přímá demokracie není vývozním artiklem. Každá země má svou vlastní tradici a kulturu. Je proto těžké zavést přímou demokracii, protože politická elita se bude muset vzdát části své rozhodovací pravomoci. Je to především politická elita (poslanci, politické strany ), která odolává jakékoliv formě přímé demokracie, například s argumentem, že lidé budou manipulováni.

swissinfo.ch: Ani navrhovatelé iniciativy "proti masové imigraci" neřekli, jak by měla být provedena. Takže nevíme, jak si voliči představují její realizaci. Jak by vláda měla implementovat rozhodnutí v referendu v souladu s přáním voličů?

WL: Díky iniciativě došlo k zásadnímu rozhodnutí, které se stane součástí ústavy, a to: nechceme dále pokračovat ve způsobu řešení imigrace v podobě zvolené v posledních několika letech. Jak by to mělo být provedeno, je nyní v kompetenci vlády a parlamentu.

swissinfo.ch: Debata o řešení již vypukla.  Pro které přistěhovalce bude platit zákaz vstupu: pro všechny trochu? Pro kvalifikované lidi méně než pro nekvalifikované? Pro všechny žadatele o azyl? Nebo pouze pro ty falešné? Co voliči chtějí?

WL: Jasně nemají přesnou představu, kde a jak by imigrace měla být zastavena. Není to jen o volném pohybu osob s EU, jde i o delikátní a sociálně rozporuplné problémy, jak by měla být imigrace řízena.

Ústavní normy by neměly specifikovat čísla nebo nástroje, nýbrž jsou zásadními rozhodnutími, které umožňují přizpůsobit věci na konkrétních okolnostech. V této souvislosti nemá být iniciativa kritizována: dává parlamentu a vládě flexibilitu a politický prostor pro manévrování.

Voliči mají možnost v pozdější fázi řízení na právnické podmínky reagovat referendem.

swissinfo.ch: Je přímá demokracie znamením konce bilaterálního přístupu při jednání s EU?

WL: Svým způsobem ano. Sledovali jsme vlastně dvoustranný způsob jednání na základě přímo-demokratického hlasování. Byla to riskantní cesta. Vláda a parlament předpokládaly, že lidé by hlasovali o každé dohodě, ale nikdy nemohli říct ne. Nyní lidé řekli ne, a už se volá po bilaterálním přístupu k otázce.

Nicméně, proto, že obě strany - Švýcarsko a EU - mají zájem spolupracovat na bilaterálním principu, očekávám, že vláda se bude snažit prezentovat volný pohyb osob tak, aby byl kompatibilní se systémem kvót.

swissinfo.ch: Jste horlivým zastáncem přímé demokracie. Jsou tu ale i rizika zneužití: například když se rozvíří nepodložené obavy, nebo někdo vytvoří obětního beránka. Existuje větší nebezpečí zneužití?

WL: Někteří odborníci se obávají, že působením medializace a personalizace politiky je přímá demokracie v ohrožení. Neviděl bych to tak dramaticky, s výjimkou jednoho bodu. V 20. století si politické strany nedopřávaly tolik populismu. V současné době se vyskytuje s některými iniciativami více populismu. To je nebezpečí pro přímou demokracii, když otázky nejsou popsány faktickým způsobem, ale lidem se líbí na emocionální úrovni.

swissinfo.ch: Jak lze proti takovému zneužívání bojovat?

WL: Musíme věřit ve schopnost systému řídit se sám, že politické strany budou brát svou velkou odpovědnost vážně, a že nepodlehnou populistickým pokusům.

swissinfo.ch: Na začátku týdne šéfredaktor pravicového švýcarského politického časopisu Die Weltwoche, a politik z Německého levicového centra sociálně demokratické strany se vzájemně obviňovali z nedostatku demokratického chápání. Je švýcarská přímá demokracie demokratičtější než německá zastupitelská demokracie?

WL: Já bych se zdráhal přistoupit na hru soupeření systémů navzájem proti sobě. V Německu mají volby větší význam: vedou ke změně vlády a opozice. Ve Švýcarsku máme Konkordanz (sdílení vládních míst mezi hlavními politickými stranami), a proto volby mají menší efekt. To je důvod, proč máme přímou demokracii, která dělá autentická rozhodnutí možnými.

Přímá demokracie není alternativou k parlamentnímu systému. Doplňuje ho, a proto posiluje demokracii.

K tématu volný pohyb osob ve Švýcarsku

Dohoda o volném pohybu osob mezi Švýcarskem a EU vstoupila v platnost v roce 2002 a je klíčovým prvkem prvního balíčku dvoustranných dohod mezi oběma stranami.

Podle dohody, státní příslušníci Švýcarska a členských států EU mají právo zvolit si místo práce a pobytu na území signatářů.

Švýcarští voliči dosud hlasovali třikrát o volném pohybu osob.

V květnu 2000 schválili první bilaterální balíček a spolu s ním dohodu o volném pohybu velkou většinou. V roce 2005 a 2009, voliči schválili prodloužení smlouvy do nových členských zemí EU, především ve východní Evropě.

Originál rozhovoru v angličtině ZDE

Ať už hodnotíme otázky přímé demokracie, fungování EU nebo řešení imigrace ve Švýcarsku jakkoliv, neměli bychom zapomínat i na stránku filozofickou. A to především z hlediska svobody pro všechny. Vzpomínám si na slova, v loňském roce zesnulého, filozofa a mluvčího Hnutí za Přímou Demokracii Milana Valacha: „Jde nám o svobodu všech lidí?  Považujeme svobodu za naši nejdůležitější hodnotu? Pokud ano, mnoho dalších věcí (tj. i hodnocení – moje pozn.) již vyplyne samo.“