Příběh, který může inspirovat pedagogy, studenty, rodiče i politiky

Je až zarážející, jak naši politici a mainstreamová akademická obec ignorují rozsáhlé možnosti myšlenek ekonomické demokracie. Zvlášť otázky kooperativního podnikání jsou od sametové revoluce opomíjeny a nemají u politiků žádnou podporu.

Studenti před Beaufortovo družstevní akademií v Gloucestershire, první školou Co-operative Society Academy

Výrazy jako družstvo, družstevní jsou pro mnohé sprostými slovy, jelikož jejich obsah byl u nás zdegenerován za komunistické totality její ideologií.

Dnešní doba je však jiná a my hledáme cesty, jak se vymanit ze stále se opakujících a stupňujících se kapitalistických krizí.

Je víc než pravděpodobné, když navrátíme slovu družstvo (chcete-li kooperativ) původní smysl, na spoustu otázek, týkajících se možných alternativ, najdeme odpovědi.

Zde uvádím jeden příběh z mnoha, který vyšel na stránkách Co-opertive News, dává nám částečnou odpověď a může nás inspirovat pro budoucnost.

Inspirovat příští generaci družstevníků prostřednictvím vzdělání

Růst družstevních škol v celé Anglii byl jedním z úspěšných příběhů kooperativního hnutí posledních let. Zpravodajský web Co-opertive News požádal Mervyna Wilsona, ředitele družstevní vysoké školy ( Co-operative College), aby nám připomněl, jaký byl vývoj a jaká jsou budoucí očekávání v rozvoji družstevních škol.

V roce 2003, Co-operative College spolupracovala s advokátní organizací Mutuo a CfBT, vzdělávací charitou, aby prozkoumala možnosti pro družstva a vzájemné modely v rychle se měnícím vzdělávacím systému. Výsledkem bylo zveřejnění

Téma spolupráce a učení bylo zahájeno v poslanecké sněmovně tajemníkem pro vzdělání a dovednosti Charlesem Clarkem, aby se prozkoumal potenciál pro nové vzájemné využití svobod. Výsledky jsou k dispozici v rámci zákona o vzdělávání z roku 2000.

Jeho součástí jsou kapitoly o chodu školy jako družstva za použití případových studií ze Švédska, Španělska, Kanady a Spojených států, které prokázaly " úspěch družstevních škol při zajišťování závazků celé řady zainteresovaných skupin při dosahování vysokých standardů". Závěrečná kapitola potom uvádí, že by bylo potřeba udělat jen malé kroky od vlády k tomu, aby se co-operativní školy objevily ve Velké Británii.

Tématu spolupráce a učení se brzy chopila hlavní iniciativa z Co-operative skupiny, která se účastnila sponzorování 10 středních škol se specializací na obchod a podnikání. Vysoká škola byla pověřena spolupracovat se školami, které se nachází od Devonu do Northumberlandu, a rozvíjet vzdělávací prostředky na pomoc pro vložení spolupráce do učebních osnov a vybudovat efektivní síť.

Nejvýznamnějším aspektem této iniciativy bylo, jak síť spolupracujících obchodních a podnikových škol společně pracovala na zlepšení školy.

Dave Boston, nyní výkonný ředitel školského Co-operative sdružení (SCS), byl ředitelem družstevní obchodní a podnikatelské vysoké školy sira Thomase Boughey a vzpomíná na tu dobu dobře:

"Vzhledem k tomu, že školy sdílely hodnoty a byly vyjmuty z konkurenčních tlaků sousedních škol, byly ochotny sdílet i nápady a zkušenosti," říká. "S neustálým tlakem na výsledkové tabulky a výkon se moje škola obávala, že náš postup je zdržován horšími výsledky, než jsme očekávali v jednom klíčovém tématu. Uvedl jsem to na jednom z kulatých stolů ředitelů sítě, a jiní okamžitě říkali, proč se nejdu podívat, co dělají oni. Výsledkem bylo, že jsme rychle identifikovali problémy, což vedlo k nejlepším výsledkům, jaké kdy byly ve škole dosaženy "

Také Ofsted (úřad pro standardy ve vzdělávání, dětské služby a dovednosti, nevládní úřad Jejího veličenstva) uznal pokrok, který kooperativní škola udělala, a ocenil dopad jejích hodnot – politické podmínky se neustále mění a vysoká škola si uvědomila, že školy potřebují najít způsob, jak zapustit kořeny spolupráce a étosu, založeného na družstevních hodnotách v dlouhodobém horizontu. Tato možnost přišla prostřednictvím Zákona o vzdělávání a inspekční činnosti v roce 2006, který umožnil školám, aby se staly nadačními školami (podobné jako právní postavení církevních škol) a vytvořil důvěru, že stejně jako diecéze víru, školám by zabezpečil étos školy jejich pozemky a aktiva.

Vysoká škola spolupracuje s řadou škol, kde se rozvíjí důvěra v kooperativní model, v Pathfinder programu. Cliff Mills, jeden z britských vedoucích spolupracujících advokátů, hrál klíčovou roli v procesu přípravy první ústavy pro družstevní fond. "Rychle jsme si uvědomili potenciál modelu více zúčastněných stran, který dal skutečný hlas ve správě fondů rodičům a pečovatelům, zaměstnancům, studentům a místním komunitám," vzpomíná. "To bylo v ostrém kontrastu k" standardnímu "modelu fondu, který nedává těmto skupinám hlas vůbec."

Reddish Vale Technology College v Stockport se stala první školou, která změnila svůj fond pomocí kooperativního modelu v březnu 2008. Potom, jak vláda zavedla Podpůrný školský program, pomáhající školám prostřednictvím procesu konverze, následovaly další. Do konce roku 2009 se stalo 36 škol družstevními úvěrovými školami. V roce 2010 se počet zvýšil na 105.

Prioritou nové administrativy bylo podporovat akademie. Vysoká škola reagovala tím, že pracovala s advokáty na vývoji kooperativního modelu pro změnu na akademie, aby se vysoce výkonné školy, která si to přály, staly akademiemi. Zákon z roku 2006 se ale nezměnil, model fondu se stal přesto více populární.

Sean Rogers, z vysokoškolského vedení kooperativních škol, se domnívá, že existují důvody pro to, že "po volbách si více škol uvědomí, že role místních orgánů v oblasti vzdělávání se mění. Mnozí zažili dobrou spolupráci při místních opatřeních a družstevní fond, s jeho hodnotami a demokratickou angažovanosti, byl zřejmý způsob, jak zachovat taková opatření. Viděli vzájemnou podporu jako lepší způsob, jak zajistit trvalé zlepšení škol. Zavrhli tak nepřátelský „takeover“ model, zvýhodňovaný vládou v jejím prosazování akademických řetězců. "

Co následovalo, bylo to, co mnozí popsali jako tichá revoluce. Podporovaný program škol skončil, což znamenalo, že nebyly k dispozici žádné finanční prostředky pro školy usilující o konverzi do fondů. Místo toho, finanční pobídky byly dány do škol, usilující se změnit na akademii (vládou preferovaný model).

To bylo kritizováno stínovým ministrem školství Kevinem Brennanem v nedávné sněmovní debatě, kde zdůraznil kontrast mezi velkými prostředky, které se dají na „vlajkovou loď politiky vlády“ svobodným školám a mezi velmi malými zdroji věnovanými na pomoc rozvoji družstevních škol.

Ve skutečnosti, ohromujícího růstu v družstevních školách bylo dosaženo bez finančních prostředků nebo jiné podpory od vlády. Růst nastal navzdory náročnému politickému prostředí a tlaku směřujícímu na tyto školy, bez podpory, která byla přiznána jen sponzorovaným akademickým řetězcům, bez uznání výkonu kooperativních modelů jako transformačního úspěchu.

I přes nedostatek uznání existuje stále více důkazů o pozitivním dopadu družstevních škol.

V říjnu 2013  Steve Baker, konzervativec MP pro Wycombe, upozornil na pozoruhodný pokrok v Cressex komunitní škole ve svém volebním obvodu. V Cressexu bylo vysoké riziko a nízké dosažení statutu Národní Challenge škola, která se stala jedním z prvních družstevních národních Challenge fondů.

Pan Baker zdůraznil problémy, kterým škola čelí, včetně skutečnosti, že "téměř polovina studentů Cressex  bydlí na sídlišti, které patří mezi nejvíce ekonomicky znevýhodněných v Anglii a kde je zakořeněná chudoba a nízká kvalifikace. Podíl dětí žijících v přeplněných domácnostech převyšuje republikový průměr. Více než polovina studentů má nárok na bezplatné školní stravování. 80% žáků školy pochází z etnických menšin a ve škole nyní roste počet studentů z východní Evropy. "

Pan Baker pokračoval prokázáním významného dopadu důvěry ve školu, s GCSE  rekordními výsledky v roce 2013, a jak kooperativní hodnoty rezonovaly v místě.

"Hodnoty Společenství byly přirozeně sladěny s těmi z družstevního hnutí, a zejména pojem hodnotově řízené bytí a neutrální víra je v mém volebním obvodu vysoce relevantní," dodal.

Zatímco odboru školského sektoru byly zpočátku změny vzdělávacího systému velmi podezřelé, dialog pomohl vybudovat důvěru, což vedlo k dohodě mezi SCS, Družstevními vysokými školami a všemi TUC-přičleněnými odbory sektoru vzdělávání na podzim tohoto roku. Dohoda zdůrazňuje sdílené hodnoty příslušných pohybů a odhodlání k demokratickému zapojení a odpovědnosti.

V současné době je družstevní model přizpůsoben širším potřebám jednotlivých škol. V Plymouthu bylo zřízeno družstevní komunitou Primary Heads sdružení, které má zájem dodávat celou řadu služeb na místní a regionální úrovni se silným důrazem na zlepšení na školách. Jinde, v Devonu, 10 speciálních škol vytvořilo družstevní sdílený fond, vyznačující se vysoce ceněnou podpůrnou strukturou SEN.

Nedávná zpráva Ofstedu o jedné ze škol z Brigshaw Trust v Leedsu zdůraznila podporu poskytovanou prostřednictvím důvěry, o tom, že škola je "součástí družstevního fondu, zahrnujícího několik místních základních škol a místní vysokou školu. Kolektivně poskytují efektivní výuku vedení a vzdělávání a podporu hodnocení, rady a pokyny, které pomáhají urychlit zlepšování škol. Tím, že sdílí zdroje, včetně čtenářské a matematické gramotnosti strategických vůdců, uskutečnily několik společných schůzek, a využily tak vynikající praxi v rámci fondu na podporu úspěchu žáků. "

V roce 2011 rostoucí síť spolupracujících škol, založila Společenství družstevních škol (Schools Co-operative Society), jako vrchol pro spolupracující školy, které poskytují hlas v politické diskusi a možnost společně obstarat a sdílet služby. To rychle rozvíjí jejich regionální strukturu a prioritní podporu zlepšování škol.

SCS se v poslední době stala akademickým sponzorem jeho první akademie Beaufort v Gloucestershire, otevřené na podzim tohoto roku. Dave Boston se domnívá, že školy přijaly kooperativní model, protože "vášnivě věří v družstevní hodnoty a v představu společné práce na zajištění trvalého zlepšování. Důležitá podpora může přijít lokálně pomocí silných kooperativních skupin a my se nyní snažíme zjistit, jak SCS může pomoci zprostředkovat podporu na regionální úrovni a prostřednictvím specializovaných sítí.“

"Stali jsme se akademickým sponzorem také pro to, abychom poskytli dodatečnou vrstvu podpory, pomáhající vytvořit bohatou rozmanitost kooperativních modelů, a aby se všichni zavázali spolupracovat a sdílet zkušenosti. Jsme odhodláni dokázat, že lze pracovat formou kooperativní sítě zdola nahoru, která je stejně účinná jako síť řízená formou shora dolů a ovládaná řetězově. "

Takže, kde bude kooperativní sektor za pět let? Pan Boston se domnívá, že záleží na tom, jaká bude vládní politika po příštích volbách. To se může rozhodovat o dlouhodobé strukturální formě téměř poloviny středních škol a více než 80% základních škol. "Kdyby družstevní školy obdržely jen zlomek prostředků, které dostaly k dispozici vládní modely a ke kterým se vláda se zavázala, můžeme rychle vytvořit efektivní národní síť."

Růst družstevních škol je úspěch, který se v mnoha ohledech vyrovná rychlému rozvoji spotřebitelských družstev v druhé polovině 19. století. Oběma se to nepodařilo pomocí velkých tržních zdrojů, ale přes virální marketing jako kooperativně šířené poselství. Dnešní růst je výsledkem škol a učitelů, mluvících mezi sebou navzájem o modelu a jeho úspěchu a o efektivním podpůrném balíčku, který jim poskytuje prostřednictvím komplexních procesů přeměny vysoká škola. S očekávaným začátečním počtem 700 škol na přelomu roku jsou vyhlídky na vznik více než 1000 spolupracujících škol v roce 2015 po všeobecných volbách.

Poslední přerušená debata ukázala šíři podpory všech zainteresovaných stran všech spolupracujících škol. Co nyní potřebujeme je, aby ta teplá slova byla převedena do praktické podpory. Výzvou pro nás potom je pomoc rozšířit družstevní étos napříč školami a docílit, aby šíření a kooperativní podpora pracovaly efektivně.

Cenou pro budoucí generace absolventů škol je, aby se v jejich školním životě naučili a cvičili ve spolupráci a tím budou připraveni hrát aktivní roli v hnutí.

Zdroj v angličtině ZDE

Další příběhy v češtině ZDE